Vtipy o Pepíčkovi
Všechny děti si hrají na pískovišti,jen Pepíček se baví pliváním na okno.
Paní,která bydlí v tom bytě otevře okno a hartusí: Pepíčku,copak to děláš! Copak by ti řekla
maminka kdybys jí plival na okno?Hodně by se tomu divila.
A čemupak by se divila?
My totiž bydíme až v pátém poschodí.
Pepíček sáhne Mařence pod sukni a ptáse: ty jsi také chlapeček? Ne já kakám.
Pepíček jde po silnici a uvidí lentilku a lentika říká: Pepíčku nejes mě budeš po mě škitat.Pepíček neposlechne a sní lentilku.Š KIT,ŠKIT,........Jde dál a uvidí další lentilku a lentilka říká: Pepíčku nejes mě budeš po mě prdět! Pepíček neposlechne a sní lentilku.ŠKIT PRD,......Jde dál a uvidí na zemi lentilku a lentilka říká: Pepíčku nejes mě budeš si po mě vyspěvovat!Pepíček neposlechne a sní lentilku.ŠKIT PRD TRALALA,....Jde dál a uvidí na zemi lentilku a lentilka mu říká: Pepíčku nejes mě budeš mět po mě doma průšvih!Pepíček neposlechne a sní lentliku.Příjde domů a hned spustí ŠKIT PRD TRALALA MAMINKA SE POSRALA.
Pepíček píše dopis Ježíškovi: "Celý měsíc budu hodný, když mi přineseš počítač." Sotva dopis dopíše, pomyslí si, že celý měsíc to nevydrží, roztrhá dopis a napíše nový: "Týden budu hodný, když mi přineseš počítač." Znovu zapřemýšlí: "Týden to asi nevydržím." Roztrhá dopis a napíše nový:, "Jeden den budu hodný, když mi přineseš počítač." Znovu zapřemýšlí a uvědomí si, že nevadrží být hodný ani jeden jediný den. Podívá se na stěnu, uvidí obraz panny Marie, vezme ho, sundá a zavře do skříně. Píše nový dopis: "Ježíšku, zajal sem tvoji matku. Výkupné je počítač."
Pepíček šel první den do školy. Tatínek jej dovedl do třídy a poprosil paní učitelku o chviličku na rozhovor. Řekl jí, že Pepíček je hodný chlapec, ale moc rád se o něco sází a tak by se mohlo stát, že třeba ostatní děti připraví o svačiny a peníze na zmrzlinu. Učitelka se tvářila sebevědomě, že takových věci zažila dost a všechno vždy zvládla. Ujistila jej, že věc vyřeší bez problémů.
Po obědě tatínek volá do školy a ptá se paní učitelky, jak to jde. "Všechno je v nejlepším pořádku. Mám pocit, že jsem vašeho synka zbavila těch jeho sázecích vášní. Ten neposeda trval na tom, že se vsadí o stovku, že mám v zadku krtka. Nakonec jsem se tedy vsadila a po hodině jej odvedla do sborovny a ukázala mu, že žádného krtka v zadku nemám."
"Do háje, dnes ráno se se mnou vsadil o tisícovku, že první den ve škole uvidí zadek paní učitelky!"
Paní učitelka se při hodině přírodopisu ptá Pepíčka: "Čím se živí vlci?" Pepíček odpovídá: "Červenými Karkulkami."
Před školou stojí pepíček a brečí. Přijde k němu paní učitelka a ptá se, proč brečí. "Protože před chvílí šel do školy pan ředitel, upadl na naší klouzačce a zlomil si nohu." "No tak nebreč, on se brzo uzdraví." "Já vím, ale všichni kluci ze třídy to viděli, jenom já ne."
Pepíček přijde ze školy a v žákovské knížce má napsáno od paní učitelky: "Zdá se, že váš syn má problémy s pochopením rozdílu mezi chlapci a děvčaty, mohla byste s ním o tom promluvit?"
Maminka vezme Pepíčka za ruku, odvede jej po schodech do ložnice, zavře dveře a povídá: "Pepíčku, tak nejdřív sundej moji blůzu." Pepíček rozepne její blůzu a sundá ji. "Teď sundej mojí sukni." Pepíček sundá její sukni. "Teď sundej moji podprsenku." Pepíček sundá její podprsenku. "Teď sundej moje kalhotky." Pepíček sundá její kalhotky. "Pepíčku, prosím tě, už nikdy nechoď do školy v mém oblečení."
Pepíček dostal k narozeninám papouška, dospělého, s příšerným chováním a ještě horším slovníkem. Každé druhé jeho slovo bylo sprosté. Pepíček se snažil papouška převychovat, neustále na něj vlídně hovořil, hrál mu jemnou hudbu, dělal všechno, co ho jen napadlo, aby mu dal dobrý příklad. Nic nepomáhalo. Řval na papouška a papoušek na něj řval nazpátek. Třásl jím, ale to papouška jen rozčílilo a byl ještě sprostší. Nakonec papouška v největším zoufalství strčil do mrazáku. Nějakou chvíli se ozývalo kvičeni, kopání a křik. Pak vše ztichlo a půl minuty bylo ticho. Pepíček se vyděsil, že se papouškovi něco stalo a rychle otevřel dveře. Papoušek pokorně vystoupil z mrazáku, vkráčel do Pepíčkových nastavených rukou a řekl: "Domnívám se, že jsem vás patrně urazil svým neomalenym jazykem a akcemi. Budu usilovat o to, abych to napravil. Je mi to opravdu líto a prosím o odpuštění." Pepíček užasl nad takovou změnou papouškova chování a chystal se zeptat, co zapříčinilo tu dramatickou změnu, když tu pták pokračoval: "A mohu se zeptat, co provedlo kuře?"
Ptá se Pepíček paní učitelky: "Mohu být potrestán za něco, co jsem neudělal?"
Učitelka: "Ne, v žádném případě!"
Pepíček: "Tak to je dobře. Já jsem totiž neudělal domácí úkol!"
Paní učitelka nakreslila na tabuli jablko a ptá se dětí: "Co jsem to nakreslila?"
Přihlásí se Pepíček: "Prdel."
Učitelka se rozplakala a vyběhla ze třídy. Za chvíli do učebny vkročí ředitel a křičí: "Proč jste učitelku dohnali k slzám? A proč je na tabuli nakreslená ta prdel?"
Přijde Pepíček do hudební školy, otevře houslové pouzdro a v něm má samopal.
"Co to má znamenat?!" ptá se učitel.
"Nic, jenom by mě zajímalo, co si tatínek počne v bance s houslemi."
Pepíček: "Tetičko, chutnal ti ten bonbón, který jsem ti dal?"
"Chutnal Pepíčku."
"No vidíš a náš zmlsaný Rex ho předtím vyplivl!"
Ptá se ve vlaku Pepíčkova sestřička: "Maminko, jak se jmenovala stanice, z které jsme právě vyjeli?"
"Nevím a nezlob, vidíš přece, že čtu!"
"To je škoda, Pepíček tam vystoupil!"
Pepíček dostane od dědečka stokorunu a maminka říká: "Co se říká, když něco dostaneš?"
"Nevím"
"Tak dobře, co říkám tatínkovi, když od něj dostávám peníze?"
Pepíček pochopí a řekne: "A to je všechno?"
Pepíček, celý pobledlý, přijde do lékárny: "Máte nějaké prášky proti bolesti?"
"A co tě bolí, chlapečku?"
"Zatím ještě nic, ale tatínek si právě prohlíží moje vysvědčení."
Paní učitelka první den po prázdninách: "Pepíčku, jestlipak sis přes prázdniny opakoval počty?"
"Ano, paní učitelko."
"No, tak počítej!"
"Sedum, vosum, devět, deset, spodek, svršek, král a eso."
Paní učitelka: "Pepíčku, vyjmenuj dvě zájmena."
"Kdo? Já?"
"Výborně Pepíčku, píši ti jedničku!"